9. 8. 2025

Dysplazie loketního kloubu

Dysplazie loketního kloubu neboli DLK, jak tento stav můžeme nazvat zkratkou, je všeobecným termínem pro nestabilitu v loketním kloubu. Existují tři nejběžnější příčiny, které vyvolávají dysplazii LK:

  • Osteochondrosis dissecans (OCD)
  • Fragmentovaný mediální processus coronoideus (FMCP)
  • Nepřiosifikovaný processus anconeus (UAP)

Nejčastějším příznakem je kulhání na hrudní končetiny a nejčastěji jsou postižena velká a obří plemena psů a skupina psů pracovních. Jedná se o vývojové onemocnění, jehož abnormality se začínají projevovat ještě ve štěněčím věku v období největšího růstu – 4.-10. měsíc. Příznaky se ale dostaví až později. Mezi další příznaky můžeme zařadit otok kloubu, bolestivost, snížená pohyblivost a aktivita zvířete, často se vyhýbají především kluzkým povrchům a náročnějším aktivitám – běhu, chůze ze schodů apod.

DLK potvrdí veterinář z RTG snímků, případně CT scanů, MRI, artroskopie. Dle zjištěné příčiny se pak individuálně přistupuje k řešení – povětšinou je to právě chirurgie, kdy nám dokáže vyřešit etiologii DLK. Nicméně u dysplazií, které jsou neoperovatelné, nebo jsou zjištěny již v pozdním věku pejska, se přistupuje ke konzervativní a k symptomatologické terapii.

Fyzioterapie je v tomto ohledu velmi nápomocná. Využívají se různé kloubní manipulace a mobilizace k udržení rozsahu v kloubu, jeho uvolnění při zbytnění, analgezii. Manuální techniky jsou v tomto případě také nápomocné – pomohou postižené místo uvolnit, případně zahřát, pečovat o svaly, úpony šlach svalů v místě, vazů, či lymfatickou drenáží odstranit otok.

Aktivní cvičení je rovněž hojně využíváno. Konkrétně v naší ordinaci se zabýváme správností nasvalení hrudní končetiny a jejího pletence – využíváme techniky pro aktivaci drobného svalstva – protože ze zkušeností víme, že správná lokomoce končetiny a rehabilitace DLK je ovlivněna již od konečků prstů. Každý nefyziologický pohyb kloubu, byť ten nejmenší, nám ovlivňuje celou končetiny a tím samozřejmě její práci, zatížení apod.

Příhodné jsou i fyzikální metody – magnetoterapie, laser terapie, terapie USG, případně hydroterapie.

Facebook
Twitter
LinkedIn