Tkáňová mikrotraumata jsou malá, často opakovaná poranění či narušení struktury měkkých tkání (např. svalů, šlach, vazů nebo fascií), která nejsou okamžitě viditelná jako akutní zranění, ale hromadí se v čase a mohou vést k bolestivým nebo zánětlivým stavům – jednoduše řečeno, nemají prostor se zahojit a každým dalším výkonem se tvoří další drobná poranění. Asi nejčastější jsou mikrotraumata na svalech.
Mikrotrauma může být např. jemné natržení svalových vláken při nedostatečném zahřátí před výkonem, narušení šlachy opakovaným silným tahem při němž jsou poškozena kolagenní vlákna, poškození fascie při jakémkoliv nárazu, poškození kloubního pouzdra či vazů vlivem doskoku.
Pokud se ignorují, mohou vést ke chronické bolesti, přetížení, a kompenzačním poruchám pohybu. Prevence, regenerace a správná práce s tělem jsou klíčové nejen u sportovních psů.
U psů vznikají nejčastěji:
- při opakovaném sportovním výkonu (agility, canicross, coursing),
- při nedostatečném zahřátí a protažení před/po zátěži,
- u psů s vadným postojem nebo špatným pohybovým stereotypem,
- po nárazech, uklouznutí nebo nevyrovnaném terénu,
- při kompenzaci jiné bolesti – např. když pes šetří jednu nohu, přetěžuje jinou,
- u psů se sedavým způsobem života, kteří najednou podají vyšší výkon.